Jdi na obsah Jdi na menu
 


Onemocnění Streptokokem bovis:

 

V posledních letech se u holubů objevuje onemocnění, charakteristické ztíženým pohybem, kulháním a nemožností letu, kdy je jako původce onemocnění diagnostikován Streptococcus bovis. Streptokokové nákazy bývají často považovány za nákazově druhotné původce nemoci. Podle četných autorů patří streptokoky u celé řady ptáků k normální flóře střeva a hrdla a patogenní se stávají až po oslabení tělesné kondice(pelichání, přílišné přetěžování v chovu a další stresové faktory). Zárodky původce se dostávají do těla holuba nejčastěji přes nosní sliznici nebo alimentární cestou. Asi   40 % holubů, kteří se jeví klinicky zdravými, nosí v zažívácím systému bakterie Streptococcus bovis a až v 80 % chovů lze tohoto streptokoka prokázat v trusu holubů. V současné době existuje pět serotypů streptococcus bovis, které se liší různám stupněm nakažlivosti. U holubů, kteří jsou nositeli bakterie, nepropukne nemoc vždy, ale často panuje vzájemnost mezi Streptococcus bovis či jinými choroboplodnými zárodky (E.coli, Stafylokoky …)

 

Příznaky: Typickým symptomem bývá náhlá smrt na hnízdě mladých holubů, ale i starých jedinců.  Často nacházíme v této souvislosti zelený, hlenovitý a napěněný trus. Dalším příznakem je polyurie (nadměrná produkce moči), nechutenství, dýchací potíže  a nadmuté břicho. Někteří z nemocných holubů kulhají (bez otoků kloubů), nebo jen s obtížemi létaji. Charakteristickým jevem je neschopnost takového holuba nalétnout do budníku.

U nemocných zvířat je často charakteristickým znakem výrazný úbytek prsního (hrudního) svalu v důsledku odumírání svalové tkáně. U mnohých holubů možno konstatovat nepatrné až rozsáhlé odumření velkého a hlubokého prsního svalu, provázené záněty šlach u hlouběji ležících prsních svalů. Zde je důvod, proč chovatelé často hovoří o ochrnutí křídel či svalů. Při pitvě nacházíme krváceniny na srdci, játrech, ledvinách, slezině a fibrinozní záněty kloubů.

Vedle výše popsaných symptomů, které lze běžně pozorovat, setkáváme se v určitých chovech pravidelně s odumíráním embryí.  Tato tmavá vejce nás často vedou k vyslovení podezření na salmonelozu. Diagnozu potvrzuje až bakteriologické vyšetření s nálezem původce onemocnění.

 

Léčba: Po upřesnění původce onemocnění bakteriolog. nálezem je třeba ihned zahájit léčbu. Tady je třeba říci, že často „slepá“kůra nevhodnými antibiotiky vede spíše ke zhoršení průběhu onemocnění v důsledku „poničení“ střevní flory. Streptococcus bovis totiž není citlivý na běžná antibiotika, používaná např. při léčbě salmonelozy. Nejlepší výsledky byly docíleny po sedmi denním podávání syntetických derivátů penicilinu. Po podání antibiotik opět použít probiotika pro regeneraci střevní flory.

 

Prevence: Opět vychází z obecných zásad hygieny chovu, karanténě přikoupených zvířat a přirozeném posilování obranyschopnosti holubů. Velmi dobře se osvědčuje podávání různých bylinných extraktů, zejména z Oregano vulgaris.

 

 

MVDr. Michael Polášek ©

 

 

 

 

zpět na veterinární okénko